Cesta k mapám a databázi ostravských ulic

Jmenuji se Roman Doubravský a jsem soukromým badatelem v oblasti historie výstavby města Ostravy. Jsem ostravským rodákem i trvalým patriotem tohoto mnohdy opomíjeného města České republiky. V roce 2011 jsem absolvoval bakalářské studium geoinformatiky na VŠB – Technické univerzitě Ostrava, tedy oboru pracujícím s geografickými daty prostřednictvím moderních počítačových nástrojů.

Většinu studijního materiálu získávám především při návštěvách Archivu města Ostravy (AMO), kde se zaměřuji zejména na studium primárních pramenů, jako jsou úřední zápisy, dobové mapy a stavební plány. Můj poznámkový aparát se v průběhu let rozrostl do nebývalých rozměrů – v současnosti uchovávám přibližně 70 000 vlastních fotografických záznamů (cca 215 GB) a dalších 20 000 souborů získaných z různých webových zdrojů (cca 100 GB).

Pro své bádání jsem dlouhodobě postrádal ucelenou publikaci shrnující vývoj pojmenování ostravských ulic, obdobnou těm, jaké existují pro jiná velká města (např. Brněnský či Pražský uličník). Rozhodl jsem se proto tuto problematiku zpracovat samostatně. V letech 1999–2015 jsem postupně vytvořil ucelenou databázi propojující vývoj názvů jednotlivých ostravských ulic, výklad jejich pojmenování a jejich prostorové zobrazení v různých historických obdobích na vybraných dobových orientačních plánech.

Další významný posun v mém výzkumu nastal v roce 2010, kdy Archiv města Ostravy zahájil pilotní digitalizaci vybraných historických materiálů. Tím se mi otevřela možnost studovat staré katastrální mapy v odpovídající kvalitě i z domova. S využitím moderních nástrojů jsem se následně pustil do ruční digitalizace metodou tzv. vyklikávání zlomových bodů mapové kresby a jejich následného barevného rozlišení.

Na základě dochovaných archivních pramenů (parcelní protokoly, seznamy majitelů domů a další) jsem se snažil lokalizovat jednotlivé budovy a přiřadit jim správná popisná i orientační čísla. Tímto způsobem začala vznikat první verze mé mapy Moravské Ostravy, která již v počáteční fázi zahrnovala devět základních časových rovin (1860–1940). Zvolené období odpovídá nejlépe dochované etapě katastrálních map a zároveň ucelenému archivnímu fondu AMO. Vzniklé mapy jsem následně dále doplňoval o nové poznatky a kresby ze stavebních plánů uložených ve fondech Archivu města Ostravy.

Zásadní úpravy webu mapomol.cz

• 2017 - Spuštění webové aplikace mapomol.cz s uličníkem
• 2020 - Zpoplatněním služby Google Maps přechod na Mapy.cz.
• 2020 - Nahrány mapy časových vrstev pro Mor. Ostravu
• 2022 - Nahrány mapy časových vrstev pro Vítkovice
• 2025 - Nahrány mapy časových vrstev pro Zábřeh
• 2025 - Zpoplatněním služby Mapy.com přechod na OpenStreetMap.
• 2026 - Celková revize uličníku a oprava funkčnosti

Struktura ostravského uličníku

Podrobné vysvětlení struktury a prvků uličníku podle jednotlivých sekcí v heslech databáze.
Použité archivní prameny, historické mapy a odborná literatura - celkový seznam.

Struktura mapových vrstev

Podrobné vysvětlení struktury mapových vrstev a jejich značek.
Použité archivní prameny pro mapové vrstvy - celkový seznam.

Podobné materiály jiných autorů

• Magisterská diplomová práce Haliny Wilczyńské (1975) z Masarykovy univerzity Brno, FF-ÚČJ (Názvy ulic v Ostravě).
• Diplomové práce a studie studentů Ostravské univerzity (1999–2002) pod vedením Doc. PhDr. Naděždy Bayerové, CSc.
• Disertační práce Mgr. Davida Vaculíka, Ph.D. (2014) z Masarykovy univerzity Brno, FF-ÚČJ (Urbanonymie vybraných měst Moravy a Slezska).
• Materiály PhDr. Blaženy Przybylové a Mgr. Jozefa Šerky v publikaci Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, vydané AMO roku 2014 a 2015 (sv. 28 a 29).